Karakaj
Karakaj (v srbské cyrilici Каракај) je sídlo (ofic. osídlené místo), administrativně spadající pod město Zvornik na samém východním okraji Bosny a Hercegoviny. Název sídla znamená v překladu z turečtiny černý kámen. V roce 2013 zde žilo 3021 obyvatel.
Obec je součástí spádové oblasti Zvornika. Až do druhé světové války zde bylo velmi řídké osídlení; neexistoval zde ani jeden obchod. Za doby existence Rakousko-uherska zde existovalo vojenské cvičiště koní. V dobách existence socialistické Jugoslávie zde byly v 50. a 60. letech 20. století. vybudovány různé průmyslové závody, díky nimž vznikly nové domy a vybudovalo se současné město. Po rozpadu státu byl na mostě přes řeku Drinu, která tvoří východní hranici Bosny a Hercegoviny, otevřen hraniční přechod do Srbska.
Po skončení války zde byla také zprovozněna i železniční trať, která spojuje města Tuzla a Zvornik. Obcí prochází také silniční tah Tuzla-Loznica, resp. další silniční tahy z oblasti severu Srbska do Bosny a Hercegoviny.
Obec je součástí spádové oblasti Zvornika. Až do druhé světové války zde bylo velmi řídké osídlení; neexistoval zde ani jeden obchod. Za doby existence Rakousko-uherska zde existovalo vojenské cvičiště koní. V dobách existence socialistické Jugoslávie zde byly v 50. a 60. letech 20. století. vybudovány různé průmyslové závody, díky nimž vznikly nové domy a vybudovalo se současné město. Po rozpadu státu byl na mostě přes řeku Drinu, která tvoří východní hranici Bosny a Hercegoviny, otevřen hraniční přechod do Srbska.
Po skončení války zde byla také zprovozněna i železniční trať, která spojuje města Tuzla a Zvornik. Obcí prochází také silniční tah Tuzla-Loznica, resp. další silniční tahy z oblasti severu Srbska do Bosny a Hercegoviny.
Mapa - Karakaj
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |